Mosaz

Mosaz je slitina mědi a zinku, která se vyznačuje výbornými mechanickými vlastnostmi, odolností proti korozi a snadnou obrobitelností. Díky těmto vlastnostem se hojně využívá v průmyslu, stavebnictví, strojírenství i uměleckém odlévání.

Co je mosaz?

Mosaz je dvousložková nebo vícesložková slitina, jejímž hlavním složením je:
✔ Měď (Cu) – zajišťuje dobrou vodivost a korozní odolnost.
✔ Zinek (Zn) – zvyšuje pevnost a tvrdost slitiny.

V závislosti na poměru těchto prvků lze upravit mechanické vlastnosti a zpracovatelnost mosazi. Někdy se do slitiny přidávají i další prvky, jako je olovo (pro lepší obrobitelnost), cín (pro zvýšení odolnosti) nebo hliník (pro zvýšení pevnosti).

Chemické složení a struktura mosazi

Složení mosazi se obvykle pohybuje mezi 60–90 % mědi a 10–40 % zinku. Podle obsahu zinku se mosaz dělí na:

• Červenou mosaz – obsahuje méně zinku (do 20 %), což jí dodává červenější odstín a lepší korozní odolnost.
• Žlutou mosaz – obsahuje více zinku (20–40 %), což ji činí pevnější, ale méně odolnou vůči korozi.

Pokud mosaz obsahuje další prvky jako olovo, cín nebo hliník, hovoříme o speciálních mosazích, které mají lepší vlastnosti pro konkrétní aplikace.

Fyzikální vlastnosti mosazi

✔ Pevnost a tvrdost – mosaz je pevnější než čistá měď, ale měkčí než ocel.
✔ Odolnost proti korozi – mosaz nekoroduje v běžném prostředí, ale může podléhat tzv. odcinkování (selektivní koroze zinku).
✔ Dobrý vodič tepla a elektřiny – využívá se v elektrotechnice a při výrobě chladičů.
✔ Snadná obrobitelnost – dobře se obrábí, lisuje a odlévá.
✔ Antibakteriální vlastnosti – mosaz má schopnost ničit bakterie, což se využívá například u klik a vodovodních armatur.
✔ Recyklovatelnost – mosaz lze opakovaně recyklovat bez ztráty kvality.

Nevýhodou mosazi je její relativně nízká pevnost oproti oceli a možnost koroze v agresivním prostředí (např. v kyselých nebo slaných vodách).

Výroba mosazi

Mosaz se vyrábí především tavením a sléváním mědi a zinku. Existují dva hlavní způsoby výroby:

1. Primární výroba – probíhá v hutích, kde se taví přírodní rudy obsahující měď a zinek.
2. Sekundární výroba – využívá recyklaci starých mosazných výrobků, což je ekologičtější a ekonomičtější.

Mosaz lze zpracovávat různými metodami, jako je odlévání, válcování, lisování nebo kování.

Druhy mosazi a jejich využití

Podle obsahu zinku

Červená mosaz (do 20 % Zn) – měkčí, lepší odolnost proti korozi. Použití: armatury, ložiska, šperky.
Žlutá mosaz (20–40 % Zn) – pevnější, ale méně odolná vůči korozi. Použití: mechanické součástky, šrouby, plechy.

Podle přísadových prvků

Olověná mosaz – obsahuje malé množství olova (1–3 %), což zlepšuje obrobitelnost. Použití: soustružené součástky, ventily.
Hliníková mosaz – přidáním hliníku se zvyšuje pevnost a korozní odolnost. Použití: lodní šrouby, trubky do agresivního prostředí.
Cínová mosaz – obsahuje cín pro vyšší odolnost proti korozi. Použití: ložiska, ozubená kola.

Využití mosazi v průmyslu

🔹 Strojírenství – výroba ventilů, ložisek, ozubených kol.
🔹 Elektrotechnika – konektory, vodiče, svorky.
🔹 Stavebnictví – kliky, zábradlí, armatury.
🔹 Hudební nástroje – saxofony, trumpety, pozouny.
🔹 Šperkařství a dekorace – výroba bižuterie, svítidel, ozdob.

Mosaz je oblíbená pro svou estetiku, odolnost a antibakteriální vlastnosti, což ji činí ideální pro mnoho průmyslových i dekorativních aplikací.

Výhody a nevýhody mosazi

Mosaz je levnější než čistá měď, ale má horší elektrickou vodivost. Oproti oceli má vyšší odolnost proti korozi, ale nižší pevnost. Hliník je lehčí, ale méně pevný než mosaz.

Závěr

Mosaz je univerzální slitina mědi a zinku s výbornými mechanickými vlastnostmi, odolností proti korozi a estetickým vzhledem. Nachází využití v průmyslu, stavebnictví, elektrotechnice i umění.

Díky široké škále slitin lze mosaz přizpůsobit různým požadavkům, což z ní činí nezastupitelný materiál v mnoha odvětvích.